Domů » Obecné informace » Metodika měření

Metodika měření

Teplota vzduchu

Odečet teploty vzduchu se provádí každý den v klimatologických termínech, tedy vždy v 7:00, 14:00 a 21:00 SEČ (resp. 8:00, 15:00 a 22:00 SELČ). Naměřená teplota se uvádí v Celsiových stupních (°C). Z naměřených hodnot se pak váženým průměrem (7 + 14 + 2*21)/4 určuje průměrná denní teplota.

Elektronická meteostanice provádí měření teploty nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.

Průměrná měsíční teplota se stanovuje jako průměr všech průměrných denních teplot v daném měsíci. Dále se ještě určuje průměrná měsíční teplota ve 14:00 (resp. 15:00), a to jako průměr všech naměřených teplot ve 14 hodin za celý měsíc.

Maximální a minimální dosažená teploty vzduchu jsou uváděny vždy za dobu trvání kalendářního dne (0:00 – 23:59)

Přízemní teplota vzduchu

Měření minima přízemní teploty vzduchu se provádí v chladném pololetí roku (většinou říjen – květen), případně je-li očekáván výskyt přízemního mrazu. Naměřená hodnota se týká období večera předchozího dne, noci a rána dne, ke kterému je uváděna (tj. hodnota uvedená např. k 1.10. se týká periody 16:00 30.9. až 10:00 1.10. = neodpovídá plně metodice měření ČHMÚ).

Tlak vzduchu

Odečet tlaku vzduchu probíhá každý den ve 14:00 SEČ, resp. 15:00 SELČ. Tlak vzduchu se uvádí v hektopascalech (hPa).

Elektronická meteostanice provádí měření tlaku vzduchu nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.

Barometr je seřízen tak, že ukazuje tlak vzduchu již přibližně přepočtený na hladinu moře. Tlak vzduchu v datových výstupech z měření je tedy již uváděn ve formě přepočtu pro snažší srovnání např. s údaji v médiích

Oblačnost

Sledování se provádí průběžně po celý den a zaznamenává se v dni následujícím. Pro vyjádření množství oblačnosti se používá „osminové“ stupnice:

  • jasno 0 až 1
  • skoro jasno 2
  • polojasno 3 a 4
  • oblačno 5 až 6
  • skoro zataženo 7
  • zataženo 8

Celkově se pak bere v potaz převažující oblačnost během dne

Srážky

Srážky se zaznamenávají pomocí elektronického vahadlového srážkoměru, jenž se odečítá vždy o půlnoci místního času. Udává se tedy součet srážek mezi půlnocí předchozího dne a půlnocí dne aktuálního.

V zimním období se používá manuální plastový srážkoměr.

Srážky se rozlišují podle skupenství na:

  • sněhové – sníh a sněhové krupky
  • dešťové – déšť a mrholení
  • smíšené – déšť se sněhem,  mrznoucí déšť a mrholení
  • kroupy

Sníh

Pokud se vyskytuje sněhová pokrývka, měří se v zimním období (1.11. až 30.4.) každý den okolo 7:00 pomocí  50 cm pravítka v místech, kde lze předpokládat, že sněhová pokrývka není porušena vnějšími vlivy (větrem, teplem z budov, antropogenní činností, zvířaty) a uvádí se v centimetrech (cm). Je-li sněhová pokrývka vyšší než 50 cm, k měření se používá dřevěná lať se stupnicí po 10 cm.

Za nesouvislou se sněhová pokrývka pokládá tehdy, roztaje-li sníh samovolně v blízkém okolí na místech neovlivněných lidskou činností.

Vítr

Směr a rychlost větru se určuje pomocí miskového anemometru na elektronické meteostanici nepřetržitě. V tabulkách se uvádí hodnota rychlosti největšího nárazu větru (a jeho směr) v průběhu kalendářního dne.

Rychlost nárazů větru se uvádí v metrech za sekundu (m/s), směr zkratkami pro světové strany (v češtině).

Bouřky

Jsou sledovány samostatně a s podrobnějším rozborem. Od února 2002 se zjišťují tyto charakteristiky:

  • datum výskytu a pořadí dne s bouřkou v roce
  • počet bouřkových jader ve dni s výskytem alespoň jedné bouřky
  • intenzita, případně celkové množství spadlých srážek, typ srážek
  • rychlost a převažující směr větru
  • vizuální a zvukové projevy elektrometeorů, četnost jejich výskytu
  • přiblížení bouřkového jádra (v km)
  • směr pohybu bouřkového jádra
  • čas nejsilnějších projevů
  • jiné jevy (kroupy, atypická oblačnost, fotometeory)
  • mapové podklady – radar, CELDN

Jiné jevy

Dále se zaznamenávají jiné jevy, jako fotometeory, halové jevy, horizontální srážky a jiné. Provádí se též záznam fenologických jevů (vliv počasí a klimatu na faunu a flóru), tedy začátek a konec vegetační doby specifických plodin, dobu jejich květu, průběh zemědělských prací v závislosti na počasí, jiné vlivy klimatu na člověka – kalamity.